Vlajka, znak a pečeť obce
Vlajka, znak a pečeť obce jsou výsostnými znameními každé obce či města.
Připojujeme se k přání autora těchto symbolů, panu Kasíkovi a přejeme, aby znak,
vlajka i pečeť sloužily ku prospěchu obce jako zřetelná součást sebevědomí,
hrdosti a zdravého patriotismu občanů v ní žijících.
Q . B . F . F . F . S .
Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque sit
(Ať je to dobré, šťastné, zdárné a požehnané)
Trošku historických dat
Zastupitelstvo obce Chlum na svém zasedání konaném 22. 9. 2005 schválilo návrhy
obecního znaku a vlajky, které vypracoval Stanislav Kasík.
Ikonografie
Pravděpodobně v roce 1295 nechal pražský biskup Tobiáš z Bechyně zhotovit soupis
majetku, který příslušel k biskupskému statku Štěpánov – nyní Trhový Štěpánov.
Ve výčtu je zaznamenána i ves Chlum s jedenadvaceti lány polí. Husitské války
přinesly trvalé změny v držení církevních statků. Sekularizováno bylo i
arcibiskupské panství ve Štěpánově. Nejdříve jej ovládli přívrženci táboritů.
V letech 1430 – 1433 zde hospodařili Janek ze Suché a Jan Čber z Radikovic.
V roce 1436 zapsal císař Zikmund Lucemburský statek Mikuláši Trčkovi z Lípy.
Ten v roce 1442 koupil od Janka z Chotěmic hrad Vlašim a připojil k němu Štěpánov
s příslušenstvím. Od roku 1418 bylo součástí tohoto panství i městečko Zdislavice.
Trčkové v roce 1546 prodali Zdislavice a s nimi i Chlum Petrovi z Újezda.
Ten v následujícím roce ještě přikoupil Rataje (Ovesné) a pak v roce 1550 vše prodal
Janovi Čejkovi z Olbramovic. V roce 1555 Čejka získal od Kryštofa z Jansdorfu městečko
Kácov s příslušenstvím a připojil k němu Zdislavice. Vnuk Jana Čejky z Olbramovic Karel
se aktivně účastnil stavovského povstání v letech 1618 – 1620. V roce 1623 byl
konfiskační komisí odsouzen ke ztrátě poloviny jmění. Konfiskovaný majetek koupil
v roce 1623 Jan Křtitel Werde svob. pán z Werdenbergu. Ale již po třech letech
opět vše prodal Janovi Oktaviánovi Vchynskému z Vchynic, který ve stejném roce 1626
část ze získaného majetku prodal Bedřichovi z Talmberka, držiteli panství Vlašim.
Ona část zahrnoval městys Zdislavice vsi Rataje Ovesní, Chlum, Javorník,
Sedmipány a Římovice. Od té doby sdílí ves Chlum osudy panství Vlašim, resp.
jeho části Ctiboř. Jan František Kryštof z Talmberka v roce 1665 prodal Vlašim
Johaně Benigně kněžně z Porcie. Její dcera Františka Benigna, vdaná za Helmharda
Kryštofa hraběte Ungnada z Weissenwolfu a Sunecku dědila po matce Vlašim. Těchto
syn František Antonín Ungnad byl držitelem Vlašimi do roku 1715, kdy zemřel.
Dědictví připadlo na jeho dceru Marii Josefu, která se vdala za Jana Viléma
knížete z Trautsonu (+ 1775). Jejich dcera Marie Josefa, se jako dědička Vlašimi
stala v roce 1744 manželkou Karla Josefa knížete z Auersbergu (+ 1800).
Auersbergové pak byli vlastníky vlašimského panství až do konce patrimoniální
správy, která byla v roce 1850 nahrazena správou státní zřízením okresních a
obecních úřadů.
Od 13. století se název vsi Chlum nijak neměnil. Výklad významu jména je jednoduchý.
Pojem „chlum“ ve staročeštině znamená „zalesněné návrší s dlouhým hřebenem“.
Vesnice obdržely jméno Chlum, Chlumec, Chlumčany, Chlumín, Chloumek, Chlumky
obvykle podle polohy na takovém kopci, resp. pod takovým kopcem. V případě vsi
Chlum u Trhového Štěpánova lze pravděpodobně mluvit o poloze pod Javornickou hůrou,
nebo o poloze, která je zejména ze směru od Trhového Štěpánova výrazně vyvýšená
a mohla být v ranném středověku ještě zalesněná.
Znak obce
Znak obce se shoduje s popisem: V modro-stříbrně polceném štítě stříbrno-červeně
polcená orlice se zlatou zbrojí a zlatým, jetelovitě zakončeným perizoniem,
vyrůstající od pařátů ze zeleného vrchu s pěti (2, 3) zlatými hvězdami.
Orlice a modré pole vychází z erbu Čejků z Olbramovic, jako výrazných držitelů
obce v době předbělohorské. S ohledem na dodržení heraldických pravidel je pravá
polovina štítu stříbrná a nikoliv modrá. Zelený vrch je narážkou na jméno obce a
hvězdy v něm mají oporu v patrociniu chlumecké kaple.
Vlajka obce
Vlajku obce lze popsat: List tvoří dva vodorovné pruhy, modro-bíle polcený a
zelený, v poměru 5 : 3. V horním pruhu vyrůstá od pařátů bílo-červeně polcená
orlice se žlutou zbrojí a žlutým, jetelovitě zakončeným perizoniem. V zeleném
pruhu pět (2, 3) šesticípých žlutých hvězd vedle sebe.
Vlajka opakuje podobu znaku.